Centrum pro regionální rozvoj
České republiky

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

  • Česky
  • English



Nejčastěji kladené dotazy (FAQ)

Je nutné při žádosti o přechodný pobyt občana EU předkládat pas nebo stačí občanský průkaz?

    Občan Slovenské republiky chce zažádat o potvrzení o přechodném pobytu v ČR. K této žádosti má údajně doložit platný cestovní pas. Platnost pasu mu však brzy skončí. Musí nejdříve zažádat o nový pas nebo může k žádosti o potvrzení předložit svůj občanský průkaz? 
    Podle zákona o pobytu cizinců na území ČR 326/1999 Sb. v platném znění (hlava IVa, článek 87a ) se k žádosti mimo jiné předloží "cestovní doklad". Cestovní doklad je definován v hlavě IX, článku 108, odstavci 1c tohoto zákona mimo jiné i jako průkaz totožnosti občana EU. To znamená, že občané zemí EU mohou k žádosti předkládat jeden nebo druhý doklad.

Co je třeba splnit při vyslání pracovníků do Rakouska a Slovenska v rámci skupiny podniků (zapůjčení zaměstnanců)?

    Důležité je vždy sledovat, kdo bude vyslané pracovníky řídit, zda vysílající podnik nebo přijímající firma v Rakousku či Slovensku. 
    V případě řízení zaměstnanců přijímajícím zahraničním podnikem (zapůjčení zaměstnanců) bude místem platby daní z příjmů vyslaného zaměstnance země vyslání už od prvního dne nástupu v přijímající firmě (Rakousko, Slovensko). V tomto případě zaměstnanci vzhledem k přechodnému období potřebují získat v Rakousku pracovní povolení (přechodné období skončí 30. 4. 2011). V situaci, kdy je řídí rakouský podnik, se má totiž za to, že se tento rakouský podnik de facto stává jejich zaměstnavatelem. Pracovní povolení pro vyslané zaměstnance - občany EU - na Slovensku není potřeba. 
    Pokud bude vyslané zaměstnance řídit vysílající firma na základě smluv, objednávek apod. (důkazem řízení může být např. elektronická komunikace mezi vysílající firmou a jejími vyslanými pracovníky), pracovní povolení pro Rakousko obvykle není třeba (blíž viz níže). Je však nutné vyslané pracovníky ohlásit cca týden před vysláním. Ohlášení vyslaných zaměstnanců - občanů EU- na Slovensku není nutné. 
    U řešení otázky daně z příjmů se postupuje jinak než u zapůjčení zaměstnanců. Určení místa zdanění je složitější a vždy se postupuje podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění, které jsou k dispozici zde: www.businessinfo.cz/cz/clanek/. Důležitá je především otázka vzniku stálé provozovny, zdanění příjmů ze závislé činnosti, vyloučení dvojího zdanění apod. Také je potřeba se zabývat DPH. 
    Dále vysílající podnik pro vyslané zaměstnance zajistí formulář A1(dříve E 101), který vydává okresní správa sociálního zabezpečení (lhůta na vyřízení je 30 dnů). Tento formulář dokládá, že zaměstnanci platí sociální pojištění v ČR. Požaduje se také Evropský průkaz zdravotního pojištění - tzv. modrá kartička pojišťovny. Vyslaní zaměstnanci by s sebou také měli mít kopii objednávky či smlouvy, na jejímž základě došlo k vyslání, kopii pracovní smlouvy, doklady o odměňování, pracovní povolení či doklad o zaslání ohlášení (pro Rakousko). Při pobytech nad tři měsíce je třeba nahlásit občany ČR na policii v místě vyslání. 
   Další informace: een@crr.cz

Jaká jsou pravidla pro zřízení a fungování internetového obchodu?

    Občanka ČR dlouhodobě pobývající ve Velké Británii by ráda prostřednictvím internetového obchodu prodávala zboží do ČR. Je to možné na základě britského živnostenského oprávnění? 
    Ano, na podnikatelku se budou vztahovat právní předpisy státu usazení, tj. Velké Británie. Pro tuto činnost není třeba žádných povolení v dalších státech. Sociální a zdravotní pojištění platí podnikatelka pouze ve Velké Británii. V případě prodeje zboží koncovým zákazníkům - neplátcům DPH - se jedná o režim zasílání zboží. Jestliže celková hodnota zboží zaslaného do ČR překročí v jednom kalendářním roce 1 140 000 Kč (35 000 eur), je podnikatelka povinna se v ČR zaregistrovat k platbě DPH, přiznat a zaplatit daň z následných dodání zboží. 
    Více informací o DPH na webu Finanční správy zde.

Může kamnář (OSVČ) svoji profesi vykonávat na český živnostenský list i v Rakousku?

     V rámci volného pohybu služeb lze dočasně a příležitostně vyjíždět na zakázky do zemí EU s českým živnostenským listem. Podmínkou je, že shodnou činnost OSVČ vykonává i v ČR. Pokud budou zakázky v Rakousku pravidelné nebo dlouhodobé nebo budou převažovat nad působením v ČR apod., je nutné si v Rakousku založit živnost. 
    Pozor, v Rakousku se přísněji posuzuje statut OSVČ, úzká vzájemná spolupráce OSVČ je zakázána a často bývá na takovéto poskytování služeb OSVČ pohlíženo jako na obcházení zaměstnávání. 
    Profese kamnáře je v Rakousku regulovaná. Před prvním poskytnutím služby se provede tzv. ohlášení kvalifikace na Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže. Ohlášení platí jeden rok. Pokud budou i poté poskytovány stejné služby v Rakousku, je nutné zaslat ohlašovací formulář na ministerstvo znovu. Rakousko připravilo dva druhy formuláře, jeden pro první ohlášení Dienstleistungsanzeige für physische Personen a druhý pro prodloužení Dienstleistungsanzeige für physische Personen Erneuerung, oba lze stáhnout dole na této stránce: www.bmwfj.gv.at/
Ohlášení je nutné doplnit následujícími dokumenty:

  • Dokladem o občanství (kopie pasu nebo občanského průkazu).
  • Osvědčením EU o živnostenském oprávnění českého podnikatele dle článku 7 odstavce 2 písmena b směrnice 2005/36/ES (ověřená kopie nebo originál živnostenského listu nebo výpisu z živnostenského rejstříku spolu s ověřeným překladem do němčiny).
  • Dokladem o kvalifikaci - Osvědčení o kvalifikaci a vykonávání předmětné činnosti v ČR (ověřená kopie nebo originál spolu s úředním překladem do němčiny). O tento doklad se žádá na MPO, více informací včetně formuláře je zde: www.mpo.cz/dokument46454.html . Formulář pro prodloužení se zasílá bez doprovodných dokumentů. Ohlášení vyplněné v němčině, se zasílá na Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže před začátkem poskytnuté služby. Při založení živnosti v Rakousku je v případě regulovaných profesí nutné podstoupit proceduru uznání kvalifikace (nikoli ohlášení), což je složitější povolovací režim.

     

Dále je třeba zařídit: 

  • Formulář A1 (dříve E101) pro OSVČ od okresní správy sociálního zabezpečení, aby OSVČ dokázala, že platí sociální pojištění v ČR
  • Evropský průkaz zdravotního pojištění
  • Doporučuje se mít s sebou objednávku, smlouvu, na jejímž základě je přeshraniční služba poskytována - nemá obsahovat žádnou formu časové odměny, nýbrž např. odměnu za dílo či části díla
  • Živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku s překladem do němčiny
  • Při pobytech delších než 3 měsíce se nahlásit na cizinecké policii v Rakousku
  • Je také třeba hlídat daně z příjmu, postupuje se dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem. Seznam smluv i s odkazy je zde: www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi
  • Je také třeba hlídat si problematiku DPH
    Problematikou přeshraničního poskytování služeb a vysílání pracovníků se zabývá naše publikace Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky, k dispozici na stránce Publikace a příručky
  • Problematikou kvalifikací zase publikace Kvalifikovaně na kvalifikace - Evropa bez bariér, je dostupná tamtéž.

Může masérka (OSVČ) provádět masáže v Rakousku na český živnostenský list?

    Takto lze postupovat v případě, že jsou služby v Rakousku poskytovány dočasně a příležitostně na základě uzavřené smlouvy - tzv. volný pohyb služeb. Dle judikátu Soudního dvora EU to také znamená, že nedojde k začlenění firmy do hospodářství hostitelského členského státu (zde Rakouska) zahrnující získávání zákazníků v tomto členském státě. V rámci volného pohybu služeb bývají zakázky zpravidla sjednávány s předstihem z domovské země. Příkladem může být smlouva s cestovní kanceláří o poskytování služeb při krátkodobém rekreačním pobytu, nikoliv pravidelné působení ve fitness studiu. Podmínkou je aktivní vykonávání masérských služeb v ČR, živnost nesmí být pozastavena. Pro masérské, kadeřnické apod. služby bývá tento způsob kvůli opakujícím se zakázkám méně vhodný a obvyklý a ve většině případů je nutné si založit v dané zemi živnost. 
    Je dále třeba dodržovat pravidla týkající se kvalifikace.
V případě přeshraničního poskytování služeb maséra v Rakousku je třeba podstoupit proceduru ověření kvalifikace www.bmwfj.gv.at/ (ve formulářích jsou seznamy profesí, u kterých je třeba podstoupit složitější proceduru ověření kvalifikace při přeshraničním poskytování služeb)
Jedná se o povolovací režim, kdy je třeba vyčkat na vyjádření kompetentního orgánu s tím, že pokud jsou odeslány všechny potřebné dokumenty, je zákonná lhůta na vyjádření orgánu tři měsíce. Více informací lze nalézt v publikaci Kvalifikovaně na kvalifikace - Evropa bez bariér na stránce Publikace a příručky. V případě založení živnosti v Rakousku je třeba žádat o uznání kvalifikace, více informací lze nalézt zde: www.bmwfj.gv.at/
    Kromě kvalifikačních předpokladů je třeba splnit řadu dalších podmínek. Další informace o přeshraničním poskytování služeb v Rakousku naleznete v publikaci Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky na stránce Publikace a příručky.