FAQ - vysílání pracovníků

Hlavní specializací EEN při Centru je poradenství týkající se přeshaničního poskytování služeb a vysílání pracovníků. Touto problematikou se detailně zabývá brožura Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky. Brožura je pravidelně – minimálně 2 x ročně – aktualizována.

Kromě toho oddělení EEN připravilo odborné informační listy s typovými případy, které v brožuře nenajdete:

  1. Víte, co dělat … až pojedete montovat své stroje do Francie?
  2. Víte, co dělat … pokud zajišťujete dopravu zboží z ČR do Rakouska?
  3. Víte, co dělat … pokud budete své zaměstnance vysílat po 30. červenci 2020?
  4. Víte, co dělat … pokud k vaší firmě přijedou zaměstnanci vyslaní z Rumunska?
  5. Víte, co dělat … pokud jako OSVČ poskytující IT služby získáte zakázku od belgické firmy?
  6. Víte, co dělat … pokud získáte zakázku na elektroinstalační práce v Německu?
  7. Víte, co dělat … pokud získáte zakázku na elektroinstalační práce v Německu a chcete využít OSVČ jako subdodavatele?
  8. Víte, co dělat … pokud získáte zakázku na výrobu a montáž nábytku na míru v Německu a zároveň najmete českého živnostníka, který provede drobné elektroinstalační práce při montáži tohoto nábytku?
  9. Víte, co dělat … pokud získáte zakázku na provedení stavebních prací v Rakousku?
  10. Víte, co dělat … až pojedete opravovat Vámi dodané stroje do Belgie?

Další časté dotazy

Občan Slovenské republiky chce zažádat o potvrzení o přechodném pobytu v ČR. K této žádosti má údajně doložit platný cestovní pas. Platnost pasu mu však brzy skončí. Musí nejdříve zažádat o nový pas nebo může k žádosti o potvrzení předložit svůj občanský průkaz? 
    Podle zákona o pobytu cizinců na území ČR 326/1999 Sb. v platném znění (hlava IVa, článek 87a) se k žádosti mimo jiné předloží “cestovní doklad”. Cestovní doklad je definován v hlavě IX, článku 108, odstavci 1c tohoto zákona mimo jiné i jako průkaz totožnosti občana EU. To znamená, že občané zemí EU mohou k žádosti předkládat jeden nebo druhý doklad.

Důležité je vždy sledovat, kdo bude vyslané pracovníky řídit, zda vysílající podnik nebo přijímající firma v Rakousku či Slovensku. 
    V případě řízení zaměstnanců přijímajícím zahraničním podnikem (zapůjčení zaměstnanců) bude místem platby daní z příjmů vyslaného zaměstnance země vyslání už od prvního dne nástupu v přijímající firmě (Rakousko, Slovensko). V situaci, kdy je řídí rakouský podnik, se má totiž za to, že se tento rakouský podnik de facto stává jejich zaměstnavatelem.  
    Pokud bude vyslané zaměstnance řídit vysílající firma na základě smluv, objednávek apod. (důkazem řízení může být např. elektronická komunikace mezi vysílající firmou a jejími vyslanými pracovníky).  U řešení otázky daně z příjmů se postupuje jinak než u zapůjčení zaměstnanců. Určení místa zdanění je složitější a vždy se postupuje podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění, které jsou k dispozici zde: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv. Důležitá je především otázka vzniku stálé provozovny, zdanění příjmů ze závislé činnosti, vyloučení dvojího zdanění apod.

Dále vysílající podnik pro vyslané zaměstnance zajistí formulář A1, který vydává okresní správa sociálního zabezpečení (lhůta na vyřízení je 30 dnů). Tento formulář dokládá, že zaměstnanci platí sociální pojištění v ČR. Požaduje se také Evropský průkaz zdravotního pojištění – tzv. modrá kartička pojišťovny.

 Před počátkem výkonu činnosti na Slovensku nebo v Rakousku je třeba provést ohlášení vyslaných zaměstnanců.

Občanka ČR dlouhodobě pobývající ve Velké Británii by ráda prostřednictvím internetového obchodu prodávala zboží do ČR. Je to možné na základě britského živnostenského oprávnění? 
    Ano, na podnikatelku se budou vztahovat právní předpisy státu usazení, tj. Velké Británie. Pro tuto činnost není třeba žádných povolení v dalších státech. Sociální a zdravotní pojištění platí podnikatelka pouze ve Velké Británii. V případě prodeje zboží koncovým zákazníkům – neplátcům DPH – se jedná o režim zasílání zboží. Jestliže celková hodnota zboží zaslaného do ČR překročí v jednom kalendářním roce 1 140 000 Kč (35 000 eur), je podnikatelka povinna se v ČR zaregistrovat k platbě DPH, přiznat a zaplatit daň z následných dodání zboží. 
    Více informací o DPH na webu Finanční správy zde.

V rámci volného pohybu služeb lze dočasně a příležitostně vyjíždět na zakázky do zemí EU s českým živnostenským listem. Podmínkou je, že shodnou činnost OSVČ vykonává i v ČR. Pokud budou zakázky v Rakousku pravidelné nebo dlouhodobé nebo budou převažovat nad působením v ČR apod., je nutné si v Rakousku založit živnost. 
    Pozor, v Rakousku se přísněji posuzuje statut OSVČ, úzká vzájemná spolupráce OSVČ je zakázána a často bývá na takovéto poskytování služeb OSVČ pohlíženo jako na obcházení zaměstnávání. 
    Profese kamnáře je v Rakousku regulovaná. Před prvním poskytnutím služby se provede tzv. ohlášení kvalifikace na Ministerstvo pro digitalizaci a ekonomické záležitosti. Ohlášení platí jeden rok. Pokud budou i poté poskytovány stejné služby v Rakousku, je nutné zaslat ohlašovací formulář na ministerstvo znovu, tentokrát pro prodloužení ohlášení kvalifikace. Rakousko připravilo dva druhy formuláře, jeden pro první ohlášení Dienstleistungsanzeige für physische Personen a druhý pro prodloužení Dienstleistungsanzeige für physische Personen Erneuerung, oba lze stáhnout dole na této stránce: (https://www.bmdw.gv.at/Nationale%20Marktstrategien/Gewerbe/Seiten/GewerbeausuebungdurchUnternehmenausanderenEUEWR-Staaten.aspx)
Ohlášení je nutné doplnit následujícími dokumenty:

  • Dokladem o občanství (kopie pasu nebo občanského průkazu).
  • Osvědčením EU o živnostenském oprávnění českého podnikatele dle článku 7 odstavce 2 písmena b směrnice 2005/36/ES (ověřená kopie nebo originál živnostenského listu nebo výpisu z živnostenského rejstříku spolu s ověřeným překladem do němčiny).
  • Dokladem o kvalifikaci – Osvědčení o kvalifikaci a vykonávání předmětné činnosti v ČR (ověřená kopie nebo originál spolu s úředním překladem do němčiny). O tento doklad se žádá na MPO, více informací včetně formuláře je zde: www.mpo.cz/dokument46454.html. Formulář pro prodloužení se zasílá bez doprovodných dokumentů. Ohlášení vyplněné v němčině, se zasílá na Ministerstvo pro digitalizaci a ekonomické záležitosti před začátkem poskytnuté služby. Při založení živnosti v Rakousku je v případě regulovaných profesí nutné podstoupit proceduru uznání kvalifikace (nikoli ohlášení), což je složitější povolovací režim.

 Dále je třeba zařídit: 

  • Formulář A1 pro OSVČ od okresní správy sociálního zabezpečení, aby OSVČ dokázala, že platí sociální pojištění v ČR
  • Evropský průkaz zdravotního pojištění
  • Doporučuje se mít s sebou objednávku, smlouvu, na jejímž základě je přeshraniční služba poskytována – nemá obsahovat žádnou formu časové odměny, nýbrž např. odměnu za dílo či části díla
  • Živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku s překladem do němčiny
  • Je také třeba hlídat daně z příjmu, postupuje se dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem. Seznam smluv i s odkazy je zde: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv
  • Je také třeba hlídat si problematiku DPH

Problematikou přeshraničního poskytování služeb a vysílání pracovníků se zabývá naše publikace Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky, k dispozici na stránce Publikace EEN.

    

Více informací podá RNDr. Jitka Ryšavá, e-mail: jitka.rysava@crr.cz .